Kubánská libreta
Kuba v očích turistů bývá synonymem pro nádherné pláže, salsu a stará americká auta. Ale pod tímto leskem se skrývá úplně jiný svět – svět, kde se i dnes žije na příděly. Pokud chcete pochopit opravdovou každodennost obyčejných Kubánců, seznamte se s pojmem „libreta“ – přídělovou knížkou, která představuje klíč k přežití v systému, kde chybí téměř všechno, kromě lidské vynalézavosti.
Co je „libreta“ a jak funguje?
„Libreta de abastecimiento“ (česky přídělová knížka) vznikla krátce po kubánské revoluci v roce 1962. Tehdejší vláda jí zavedla s cílem zajistit základní potraviny a potřeby všem občanům bez ohledu na jejich příjem.
Každá domácnost má svou libretu – malou knížku, do které se zapisuje, kolik čeho může rodina dostat za subvencovanou cenu. Týká se to například:
- Rýže, fazolí, cukru a oleje
- Mléka pro děti do 7 let
- Mýdla, zubní pasty, někdy i soli
- Vejce, chleba nebo kuřecí maso – omezeně
Příděly se vydávají na celý měsíc a jsou silně omezené – často pokrývají pouze 10–20 % skutečné potřeby. Zbytek si lidé musí opatřit na volném trhu, kde jsou ceny mnohem vyšší.
Proč „libreta“ stále existuje?
Zvenčí to vypadá jako relikt minulosti – proč v roce 2025 existuje na Kubě něco takového? Odpověď není jednoduchá:
- Sociální rovnost: Libreta je vnímána jako symbol rovnosti a solidarity – nikdo nehladoví úplně.
- Ekonomická nouze: Kuba čelí chronickému nedostatku zboží, sankcím a slabé produktivitě. Systém přídělů pomáhá alespoň nějakým způsobem regulovat spotřebu.
- Psychologická jistota: Pro mnohé je to jediný garant, že „něco“ na stůl bude.
Zrušení librety bylo několikrát zvažováno, ale nikdy k němu nedošlo – hlavně kvůli obavám z nepokojů a ještě hlubší chudoby.
Jak vypadá nákup přes libretu v praxi?
Nakupování na základě librety není pohodlné ani rychlé. Funguje to asi takto:
- Zboží se objeví v konkrétním „bodegu“ (státním obchodě).
- Obyvatelé se dozvědí (často šeptem), kdy a co bude k dispozici.
- Stojí se fronty – někdy i několik hodin.
- Předložíte libretu, prodavač zapíše položky, vy dostanete příděl.
Zní to jako z filmu? Možná. Ale pro Kubánce je to realita, která se opakuje každý měsíc. Ačkoliv množství zboží a kvalita bývají velmi nízké, lidé systém akceptují – protože alternativa je horší: nic nemít.
Kolik toho vlastně člověk dostane?
Pro lepší představu přikládáme průměrný měsíční příděl (na osobu):
| Potravina | Množství |
|---|---|
| Rýže | 3–5 kg |
| Cukr | 1 kg |
| Olej | 0.5 litru |
| Káva | 115 g |
| Vejce | 5 ks |
| Maso (občas) | 0.5 kg kuřete |
| Mléko (děti) | 1 litr týdně |
Zbytek musí člověk „zařídit“ – buď koupit na černém trhu, v dolarech, nebo přes známé.
Jak to ovlivňuje běžný život?
Přídělový systém ovlivňuje každé rozhodnutí: co vařit, kdy vařit, s kým si co vyměnit, co schovat na později. Vznikla celá paralelní ekonomika – výměna zboží, pašování, improvizace. A zároveň i kreativní kuchyně, která dokáže z minima vykouzlit plnohodnotné jídlo – a často i se zpěvem.
Bude „libreta“ zrušena?
Režim se už několikrát nechal slyšet, že systém přídělů je neudržitelný. Ale jakmile dojde na praxi, zjišťuje se, že je to stále páteř přežití pro miliony obyvatel. A i když je zastaralý, nese s sebou jistotu, kterou nic jiného nenahradí.
Libreta jako zrcadlo kubánské reality
Kubánský přídělový systém je víc než jen ekonomický nástroj – je to symbol přežití, resilience a také státní kontroly. Ukazuje, jak se může fungovat jinak – mimo kapitalismus, mimo spotřebu, v prostředí, kde „mít všechno“ znamená mít dost na základní jídlo.
Pokud tedy příště potkáte Kubánce, zeptejte se ho, co si myslí o libretě. Možná uslyšíte příběh, který vám ukáže Kubu z úplně jiné perspektivy.
